Úvaha: Má ochrana klimatu smysl, když netáhneme za jeden provaz?

Autor |2019-12-16T16:53:27+01:0014. prosince, 2019|Sloupky|

Lídři členských zemí Evropské unie se domluvili na uhlíkové neutralitě, které chtějí dosáhnout do roku 2050. Byl to jeden z kroků k ochraně klimatu, což je v posledních měsících velmi diskutované téma. Nechci rozebírat, zda je změna klimatu skutečná nebo ne. To si snad každý vyvodí sám. Podívejme se na zmíněnou problematiku z trochu kritičtějšího pohledu. Mají dané kroky vůbec smysl?

Evropská unie se o situaci týkající se změny klimatu zajímá už delší dobu. Členské země se dohodly na několika smlouvách, snažících se zmírnit rychlost klimatické proměny na planetě, a zároveň krocích, které by do budoucna mohly proces klimatické proměny zastavit úplně. Stačí to?

Spojené státy americké nedávno odstartovaly odstoupení od Pařížské klimatické dohody, která měla ve zkratce redukovat emise skleníkových plynů na možné minimum. Spojené státy jsou jednou ze zemí, které skleníkovými plyny nejvíce zamořují naši atmosféru. Jejich odstoupení od klimatické dohody, která měla tyto emise omezit, je tudíž alarmující. Dalším problémem je Čína a okolní státy Asie, které se kvůli množství svých továren a neekologickým zacházením doslova vysmívají státům, jež se pro ochranu klimatu naopak snaží něco dělat.

Zatímco Evropská unie pořádá klimatické summity, na nichž se diskutuje a padají návrhy na postupy zmírňující klimatickou změnu, jiné státy do ovzduší stále a bez výčitek vypouští skleníkové plyny, freony a další látky. Sabotují tak jakékoliv snahy o změnu k lepšímu. Má tedy smysl snažit se přecházet na stále velmi ekonomicky i energeticky náročnou zelenou energii, když nám za rohem kácejí pralesy? Má cenu se snažit stále dokola mírnit svoji uhlíkovou stopu, když ji během chvíle opět navýší státy, které tuto snahu přehlíží?

Možná by se měla stejná energie, kterou věnujeme do všech zmíněných procesů chránících klima na planetě, věnovat i do osvěty. Možná by danou osvětou měly státy, které nerespektují snahu ostatních, dostat varování. Nebo rovnou sankce. Proč si státy, které si říkají vyspělé, neuvědomují následky svých činů a znemožňují ostatním zastavit změny, jež se kvůli nám dějí na planetě? Má tedy cenu snažit se? Jak napsala Michelle Obamová: „Existuje mnoho cílů, pro které stojí za to obětovat. Mnoho historie bude teprve napsáno.“

O autorovi:

Prý jsem často nad věcí a moc mluvím. Život se prostě nemá brát tak vážně a je potřeba toho hodně říct. K tomu si ještě občas zazpívám a čas od času i něco napíšu.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím