• Mám nebo ne? Foto: Flickr, CollegeDegrees360.

Úvaha: Když něco můžeme, měli bychom?

Autor |2019-11-09T19:17:47+01:008. listopadu, 2019|Sloupky|

Co má společného Dolly, dvojčata z Číny a novorozeně v Česku? Všechny tři případy ukazují na často až neuvěřitelné lidské možnosti. Člověk je přirozeně zvědavý a většinou když se mu naskytne možnost něco udělat, udělá to. Není ale nejen s dnešním pokrokem na čase ptát se, zda je to správně? Kdy začne být potřeba stanovit hranice a pochybovat nad svými rozhodnutími?

Zmíněná Dolly byla první úspěšně naklonovanou ovcí a zároveň savcem vůbec. Neuvěřitelný pokrok pro vědu, ale první zásadnější otázka pro lidstvo. Ovšem ovce je jen ovcí a jakmile si hrajeme s genetickou informací někoho jiného, nevadí to. Můžeme vyzkoušet spoustu věcí, kterými bychom v budoucnu mohli zachránit lidské životy. Střih o dvacet let dopředu. Čínský výzkumník Che Ťien-kchuej před narozením modifikoval dvojčata tak, aby byla imunní vůči viru HIV. Na jednu stranu skvěla zpráva, která může eliminovat nevyléčitelné choroby. Na druhou stranu otevřené dveře k Pandořině skříňce, které mohou dát nahlédnout do šílenějšího a hůř představitelného světa než je Cameronova Pandora. Střih o další necelý rok dopředu. Čeští lékaři porodili dítě, jehož matka zemřela téměř čtyři měsíce před porodem. Dívka je zdravá, ovšem polovinu vývoje v děloze strávila v masitém obalu bez života. Je víc otec a rodina za cenu umělého čtyřměsíčního udržování nebo ztráta dítěte?

Nedržme se ovšem pouze lékařství a vědy. Morální hodnoty člověk konfrontuje každý den na každém kroku. Nechat si nalezené peníze nebo je dát na policii? Opsat test či práci nebo vynaložit úsilí a vyhledat si podrobné informace? Rozhodnout se ve prospěch sebe nebo ve prospěch ostatních? Na zmíněné situace pravidla existují, ale nikoho nezastaví od jejich porušení. Má tedy smysl pravidla stanovovat? Některým pomohou, některým ne, ovšem je to zase člověk, který volí, co je správně. A co jeden vidí tak, druhý může onak.

Nakonec stejně záleží jen na jednotlivých lidech, zda upřednostní svědomí, touhu, nátlak, vidinu, názor druhých nebo něco úplně jiného. Zatímco naklonovaná ovce nikomu přímo neublížila a posunula nás dál, myšlenka zdravých dlouhožijících lidí také nezní špatně. A ono to tak skutečně může být. Stejně tak, jako se může stát, že někdo využije genetiky ke tvorbě vlastních zájmů. Ať už to budou ničitelé nebo zachránci světa. Podobný problém nastal u Alberta Einsteina a jaderné bomby. Nakonec tedy parafráze: Je problémem věda nebo srdce a duše lidí?

O autorovi:

Jsem milovník černého humoru a nevhodných poznámek. Taky obstojně zpívám ve sprše. Orientuji se převážně ve sportu, ale sleduji i každodenní dění. Od malička jsem rád bavil ostatní a zastávám názor, že bychom život neměli brát tak vážně. To je taky jeden z důvodů, proč jsem založil Denní chleba.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím