Sloupek: Škrábejme mince, pomozme Automatii

Autor |2020-02-03T18:16:22+01:001. února, 2020|Sloupky|

Spousta automatů má dnes škrabátko na mince. Ať už si jde člověk koupit osvěžující pití, něco sladkého na zub, jízdenku na šalinu (kdekoliv mimo Brno špatně nazývanou tramvaj) nebo platí parkování. Vždyť když to nejde, tak si škrtnu. Stejně to ale nemá vliv. Nebo?

Pokud člověk věří představě, že je uvnitř automatů pouze nudný mechanismus, který zkoumá sedmnáct parametrů mince, pak ano. Oškrábání mince nemá na přijetí či nepřijetí absolutně žádný vliv a akorát trhá bubínky některým lidem. Pokud se však oprostíme od zmíněné představy kovů, můžeme vidět větší obraz. Obraz světa za škvírou, která nám každý den akorát komplikuje život, když se do ní nemůžeme trefit. Obraz Automatie, jak jsem si sám nazval svět za škvírou. A záměrně opakuji svět za škvírou (už potřetí), protože stejně jako si může vědec pojmenovat svůj objev, já si zamlouvám Automatii – svět za škvírou. Možná je to k smíchu, ale nezapomínejme, že jsme stejně jako teď věříme v obyčejnost automatů, také věřili, že Země je středem vesmíru a navíc placatá. Některým to zůstalo dodnes.

Zpět ale k mincím. Samozřejmě, že škrabátko není zbytečné. Jakmile člověk vhodí desetikorunu, Automatanům začíná práce. Musí ji vzít, rychle přenést, uložit, a to je jen začátek pro nás dlouhé cesty od vhození k obdržení produktu. Z hlediska problematiky škrabátek však nejdůležitější. Každý Automatan je totiž už od narození předurčený k jisté práci. Nosič a obstarávač mincí se tak nikdy nedostane například ke konečnému výdeji. Stejně jako manuálnímu pracovníkovi v našem světě, který každý den brousí brusným papírem, ani mincaři v Automatii není příjemný hrubý povrch a ostré hrany. Čím jim pomůžeme? Škrabátkem.

Jak je ale možné, že o Automatii a mincařích málokdo ví? O prvních Automatanech věděl pouze strůjce prvního prodejního automatu Hérón Alexandrijský. A protože antičtí lidé by z Automatanů příliš neměli, udržel Hérón tajemství nedotknuté. Kolonie ze světa za škvírou se přesouvala od automatu k automatu a sotva přežívala, poněvadž velký boom měl přijít až o stovky let později. Automatané zůstávali v utajení stejně jako recept na Coca-Colu, která se jimi mimochodem inspirovala v jedné ze svých reklam. Náhoda? Nemyslím si. Dřívější automaty však škrabátka neměly a povolání mincaře tak bylo nejtěžším v celém procesu. Až s poměrně nedávnou expanzí prodejních automatů, a tím pádem expanzí Automatanů, začala být situace tak neúnosná, že svět za škvírou musel konat. Automatané s lidmi podepsali smlouvu, díky které se na prodejních automatech začaly objevovat škrabátka. Nevím, co na nás (nebo výrobce automatů) malá stvoření za škvírou mají, ale součástí smlouvy je také část o mlčenlivosti týkající se jejich světa. Musí to být tudíž něco velkého.

Když už tedy dnes máme škrabátka na automatech mnohem častěji než dříve, mysleme na mincaře a pracovníky, kteří nám každý den pomáhají. Zabere to jen několik vteřin, ale oškrábáním mince jim pomůžeme. Jo a o Automatii ani muk.

O autorovi:

Jsem milovník černého humoru a nevhodných poznámek. Taky obstojně zpívám ve sprše. Orientuji se převážně ve sportu, ale sleduji i každodenní dění. Od malička jsem rád bavil ostatní a zastávám názor, že bychom život neměli brát tak vážně. To je taky jeden z důvodů, proč jsem založil Denní chleba.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím