Recenze: Vzestup se podařil. Sága rodu Skywalkerů končí důstojně, protože vsází na nostalgii

Autor |2020-01-09T17:20:35+01:007. ledna, 2020|Recenze|

Pozor, článek obsahuje spoilery!

Kdysi dávno v předaleké galaxii… Ne, kýčovitější už to být nemohlo. Stejně jako některé scény v posledním filmu třetí (a nejspíš i závěrečné) trilogie hlavní linie z kultovního světa Star Wars. Režisér J. J. Abrams dokázal obstojně navázat na povětšinou nenáviděný osmý díl kolegy Riana Johnsona. Zejména pokud bereme v potaz, na co musel navazovat. Nechci nějak dlouze hodnotit právě předchozí díl, faktem však zůstává, že Rian Johnson v Posledním z Jediů přišel s mnoha věcmi, jejichž vysvětlení zůstalo na Abramsovi. Ten pár věcí pozměnil a udělal po svém, nebo je jako v případě malého chlapce na konci osmé epizody neřešil vůbec. Myslím, že každý, kdo chtěl film vidět, ho už viděl, a proto ani tento článek plný spoilerů nebude vadit.

Vzestup Skywalkera už od začátku provázel problém, a to úmrtí jedné z nejvýraznějších a fanoušky nejuznávanějších hereček v celé hvězdo-válečné sérii Carrie Fisherové. Abrams ale už dlouho sliboval, že se zesnulá hvězda objeví i v devátém dílu ságy a že hodlá využít nepoužité záběry ze sedmé epizody, které generálku Leiu Organa ve světě ještě podrží. Stejně jako filmová představitelka i princezna Leia odešla z plátna s grácií a bez zbytečného sentimentu. Spíše s náležitou úctou. A klobouk dolů filmovým trikařům za práci s původními záběry Carrie Fisherové. Obecně je z filmu cítit, že může být jakousi, když ne omluvou zarytým fanouškům, tak alespoň malou úlitbou a náplastí v podobě ještě užšího propojení původní (IV-VI) a nejnovější trilogie (VI-IX). Otázkou samozřejmě zůstává, zda je to dobře (což už je o vkusu diváka). Nicméně kombinace původních a „současných“ postav je mnohem citlivější než v osmém dílu.

Film však má i zápory, jež z velké části začínají a končí na tomtéž místě jako klady. Bez duchů rytířů Jedi by si totiž světlá strana ani neškrtla. A to nepůsobí věrohodně, pokud se tvůrci chtějí zároveň chvástat, že mají nové mladé a silné postavy v podobě tria Rey-Finn-Poe. Na Rey, a její vnímání a používání síly, jsem si osobně už zvykl. A dokonce se divákům dostává i celkem jasného vysvětlení v podobě jejího pravého příjmení. Co ale zkousnu jen těžko, je Finnova schopnost cítit sílu, byť jen v náznacích. V podstatě je jeho cítění síly k ničemu a jestli jsem v kině nezaspal, tak ani příliš výrazně neposunulo děj. Pokud jde o Poa, ten pro mě byl příjemným překvapením. Místo „toho třetího“, který jen zle kouká, se celkem zásadně promítl do děje a začal jsem ho trochu chápat.

I přes úžasně natočené záběry to už nejsou klasické Star Wars. Scény a styl režie jsou zkrátka jiné, práce s hudbou se ale na druhou stranu podobá stylu používanému v prvních šesti filmech George Lucase. Příběh je silný, ovšem stojí až moc na náhodě a příliš nečekaných zvratech, což v některých momentech působí trochu pohádkově. Vše vždy dopadne dobře. Vzestup Skywalkera je důstojným ukončením něčeho, co už mohlo být dávno ukončené. Ukončuje totiž příběh původních postav. Dělá to ale skvěle a konečně vrací Star Wars fanouškům. Alespoň v rámci možností.

Star Wars: Vzestup Skywalkera, 2019, režie: J. J. Abrams – hodnocení: 8 chlebů a kousek patky z 10.

O autorovi:

Studuji politologii, ale touha být novinářem někde v hloubi duše zůstala, jelikož žurnalistiku mám vystudovanou. Nejčastěji sice píšu o politice, ale jak už to tak bývá, řekněte mi, co vás trápí, a já si na to udělám názor. Říká se, že není víc, než když studujete nebo v práci děláte, co vás baví. Mám to štěstí, že znám obojí. A to hlavně díky vám - čtenářům. Bez vás by to fakt nebylo ono! ‘Lidé, čtěte!’ praví slavná věta. ‘Čtěte Denní chleba!’ dovolím si dodat.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím