• WHEN WE ALL FALL ASLEEP, WHERE DO WE GO?

Recenze: Kam jde Billie, když usne?

Autor |2020-01-20T22:16:28+01:001. dubna, 2019|Kultura|

 

Od debutového EP Don’t Smile at Me uplynuly necelé dva roky a mladá Billie Eilish vypouští do světa první úplné album WHEN WE ALL FALL ASLEEP, WHERE DO WE GO? A je vidět posun.

Na první poslech jde poznat, že Billie dospívá. Byť byla jako patnáctiletá vyspělejší než spousta jejích vrstevníků, ze smutné teenagerky se stává dospělá žena, která bere život do svých rukou. Nemyslete si ale, že je najednou všechno veselé. Právě naopak. Billie se nyní jeví, jako by svého smutku už měla dost a změnila jej v nenávist. Nebo lépe řečeno: už nebere takové ohledy. Je to poznat hned ze začátku alba. Osobně mě překvapil bad guy. Rytmicky je v repertoáru Billie Eilish novinkou. Zatímco se u ní už předtím objevila například COPYCAT, která má podobné vyznění, bad guy má ještě silnější nádech drsné Billie. Podobné zaskočení jsem zažil akorát u come out and play, tam ale opačným způsobem. Bad guy však není jedinou skladbou tohoto typu, těsně po ní totiž následuje you should see me in a crown. Ta sice není novinkou, ale v obou případech se mladá zpěvačka představuje jako tvrďák, který nechal své uplakané já za sebou. Nelze zapomenout ani na jednu z nejznámějších skladeb alba – bury a friend –, ve které se Billie pouští do zatím nejtemnějších vod. Z mého pohledu se jí tímto dílem podařilo vytvořit horror v hudebním podání. O videoklipu ani nemluvě.

Všechny již zmíněné skladby mají na rozdíl od většiny předchozích výrazné a hluboké basy. Ty samozřejmě Billie nepoužívá poprvé, ale v novém albu zní prostě mnohem důrazněji a nebezpečněji. Osobně jsem s touto proměnou spokojený. Fandím novým experimentům a věřím, že pokud autor cítí touhu složit něco jiného než doposud – do toho. Sama Billie už dříve řekla v rozhovoru pro Vanity Fair, že nemá ráda dělení do sekcí a chce být ve všech.

I přes nový začátek a veškeré komentáře se zhruba v půlce alba – a poté na konci – posluchač vrátí zpět k bývalé Billie. Známé hity jako wish you were gay a when the party’s over nebo novinky listen before i go a i love you dokazují, že staré časy ještě nejsou úplně zažehnány. I po dvou letech se Billie trápí, a i po dvou letech občas klesne. (Věřím v to i přes to, že se sama občas snaží vžít do charakteru, když píše novou píseň.) Na úplném konci alba čeká goodbye, jež je složená z jednotlivých vět předchozích skladeb. Není moc dlouhá a ani nijak výrazná, ale myslím, že stojí za pozornost a je příjemnou třešničkou na dortu.

 „Když píšu, snažím se stát různými osobnostmi, […] Můžete napsat píseň o tom, jak jste do někoho zamilovaní, ale do nikoho nemusíte být zamilovaní. Můžete napsat píseň o tom, jak někoho zabíjíte, ale nemusíte mít se zabíjením zkušenost.“

V novém albu tak sice vidíme posun, avšak proměna Billie ještě není úplně hotová. I tak je ale Američanka jiným člověkem, než bývala. Myslím, že se na ní dost podepsaly dva roky v Hollywoodu a rostoucí sláva. Se slávou totiž není spojeno jen to dobré, ale bohužel dost často spíš to špatné. Uvidíme, jak dlouho si budeme muset počkat na další hity, nebo dokonce album, a jakým směrem bude dál pokračovat. Prozatím ale víme, že když Billie usne, tak má spíš noční můry než sladké sny.

WHEN WE ALL FALL ASLEEP, WHERE DO WE GO?, 2019, Billie Eilish – hodnocení: 9 chlebů z 10.

O autorovi:

Jsem milovník černého humoru a nevhodných poznámek. Taky obstojně zpívám ve sprše. Orientuji se převážně ve sportu, ale sleduji i každodenní dění. Od malička jsem rád bavil ostatní a zastávám názor, že bychom život neměli brát tak vážně. To je taky jeden z důvodů, proč jsem založil Denní chleba.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím