Recenze: High School Musical je skvostem světové kinematografie

Autor |2020-01-20T22:28:00+01:0028. června, 2019|Recenze|

High School Musical (česky Muzikál ze střední) je řazen spíše mezi filmy pro mladší publikum. Možná je to produkcí Disney nebo oblibou mezi dětmi a mladistvými. Jsem však názoru, že si zaslouží víc než 37 % na ČSFD. Rozhodně nejde o infantilní trilogii. Hned vám vysvětlím svůj pohled, avšak zaměřím se pouze na první díl. Proč? Protože i když má Muzikál ze střední tři díly, jak už tomu bývá, pokračování nedosahují úrovně prvotiny.

Celý film je protkaný Shakespearovským příběhem lásky, které není přáno. Troy s Gabrielou touží být spolu a prolomit bariéry. Krutý svět amerických středoškoláckých rodin jim to však nechce dovolit. Pokud jste odpůrci této hlavní červené nitě, můžete rovnou odmítnou Romea a Julii. Barbaři. Dalším neopomenutelným prvkem ve filmu je basketbal. Jakožto basketbalista oceňuji s jakou důvěryhodností se podařilo režisérovi zobrazit běžný průběh tréninků. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že jsem doposud nezažil jediný trénink, kde bychom si nezpívali nebo netancovali. Nevím, jestli herci trénovali choreografii, každopádně my už jsme jako tým natolik sehraní, že ji vytváříme takzvaně „za pochodu“ a intuitivně se doplňujeme. Zároveň se i neznalý může naučit spoustu basketbalových pojmů jako je rebound (= doskok) nebo už obtížnější outside J (= střelba ze střední vzdálenosti). A u sportu ještě na chvíli zůstaneme, protože film ukazuje mladým sportovcům, že musí být „hlavou ve hře“. Jak už ostatně zní název jedné z písniček. Jinak řečeno – koncentrace nade vše.

Kromě sportovní stránky jsou ve filmu dále ukázány i užitečné praktiky eliminace nechtěného článku a sabotáže. Hlavními aktéry v tomto případě jsou na první pohled příjemná Sharpey a její bratr. Zobrazení daných praktik slouží divákovi oboustranně. Buď si je může osvojit a dovést k dokonalosti nebo naopak pochopit principy a využít je k budoucí sebeobraně. Přesuňme se teď k prvku začlenění do společnosti, který je v Muzikálu ze střední rovněž důležitý. Režisér nám v podobě šprtky Gabriely a jejích kamarádek ukazuje, že nadaní studenti nemusí být vyvrhelové společnosti. Můžou být rovnocenní s ostatními. A nejen to, taky velice atraktivní. Mění tím pohled na společnost a otáčí původní percepci. Nadčasové. V průběhu filmu se s tématem Shakespearovské lásky prolíná také sdělení, že každý je svým způsobem jedinečný. Myslím, že to je velmi důležitá myšlenka, jíž režisér několikrát zdůrazňuje. Celé je to zakončené urovnáním rodinných vztahů a dosáhnutím mezilidské harmonie. V průběhu filmu se také několikrát objevují neopomenutelná vedlejší témata jako je chemie, zpěv nebo pečení. Divák se opět může dozvědět základní názvosloví jednotlivých celků.

Tím se dostávám k závěrečnému bodu – celkovému dojmu. Myslím, že Muzikál ze střední je nadčasovým dílem, které se inspiruje v renesanční literatuře, poukazuje na společenské problémy, obohacuje slovní zásobu a nabízí vhled do různých oborů a problematik. Texty písní jsou navíc výrazně chytlavé a mají promyšlený text (například u Stick to the Status Quo vysvětlí přijatelným způsobem, co status quo znamená). Závěrem už lze snad jen říci, že tento skvost doporučuji každému kulturnímu člověku a osobně bych jej zařadil mezi kultovní klasiky. Je mi záhadou, že nedostal Oscara. Natož že vůbec nebyl nominován.

Muzikál ze střední, 2006, režie: Kenny Ortega – hodnocení: 11 chlebů z 10.

O autorovi:

Jsem extrovert i introvert. Miluju jazyky (jakože lingvistiku, duh). Mám specifický a značně černý humor. Ujíždím na karaoke. Vlastním spoustu knížek, které nečtu. Poslouchám všechno, jen ne rozkazy. Stereotyp je zlo, Bůh je mrtev, a taky jsem založil Denní chleba. To je asi tak všechno, co se sem vleze.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím