Komentář: Role ČT se mění. Můžeme jí ještě věřit?

Autor |2019-11-16T15:45:11+01:0015. listopadu, 2019|Politika|

Na začátek si ujasněme, že pracuji s několika zpochybnitelnými premisami. To bychom měli. Chápu, pokud s nimi člověk souhlasí, ale jak říká Jára Cimrman: „Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom vést spory, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat.“ Je zajímavé pozorovat, jak se mění role médií a jejich obsah, konkrétně televize. V druhé polovině devadesátých let a hlavně na přelomu tisíciletí mělo jít v případě veřejnoprávních médií o způsob, jak dát rovnoměrně prostor všem aktérům politického i společenského života a vzdělávat. Komerční televize pak naproti tomu měla za cíl spíš bavit, šokovat a na úkor přesností, a tehdy ještě limitované korektnosti, zaujmout. Dnes se můžeme na veřejnoprávní Českou televizi dívat jako na instituci bránící původní hodnoty, se kterými Česká republika vznikala nebo jak si ji někteří otcové zakladatelé přáli.

Možná to není zřejmé ze zpravodajství. Tam si dovolím říct, že se až na výjimky jedná o prvotřídní práci s kvalitním zpravodajským servisem. Pak jsou tu ale pořady jako kritizovaných 168 hodin, Newsroom nebo také Otázky Václava Moravce. Myslím, že jsou jasnými ukázkami hájení liberální demokracie. Kdo čeká na jméno bývalého prezidenta, není daleko. A teď se konečně dočkal. Havlův odkaz a jeho liberálně-demokratické vidění světa v publicistických formátech mají své místo. Komerční televize pak tíhnou k ukazovaní politiky jako souboje horšího a ještě horšího a nejzajímavějšími tématy jsou největší politické přešlapy.

Nezapomínejme ovšem na jednu věc – Česká republika se nerovná Václav Havel a naopak. Mohu-li využít další citaci, sáhnu po slovech jednoho profesora: „Nejhorší jsou ti, co dávají demokracii jakékoliv přívlastky.“ Náš stát stojí na základech demokracie. Nic víc, nic míň. Je tedy otázkou, zda kritika klausovského nebo zemanovského pojetí politiky je, za předpokladu, že neporušuje demokratický základ, na místě. Pokud porušuje ústavu, jistě. Jakmile je na stole debata o porušování ústavy, v pořádku. Ale co když není demokratický aktér věrný nejliberálnějším hodnotám? Pak už opravdu není dobré ze strany tak nezávislého rozhodčího a demokratického ochránce, jako je veřejnoprávní televize, slýchat potajnu prokládané posměšky a někdy i nevhodné uštěpačné poznámky. Pak by totiž tu nezávislost mohl leckdo přestat brát vážně.

O autorovi:

Studuji politologii, ale touha být novinářem někde v hloubi duše zůstala, jelikož žurnalistiku mám vystudovanou. Nejčastěji sice píšu o politice, ale jak už to tak bývá, řekněte mi, co vás trápí, a já si na to udělám názor. Říká se, že není víc, než když studujete nebo v práci děláte, co vás baví. Mám to štěstí, že znám obojí. A to hlavně díky vám - čtenářům. Bez vás by to fakt nebylo ono! ‘Lidé, čtěte!’ praví slavná věta. ‘Čtěte Denní chleba!’ dovolím si dodat.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím