Komentář: Prověří přijímací zkoušky na střední školy vědomosti?

Autor |2020-04-27T11:40:34+02:0025. dubna, 2020|Sloupky|

Již brzy se žáci vrátí do škol a někteří z nich budou vystavení jednomu z největších studijních úkolů, které je u základního vzdělávání čeká – přijímacím zkouškám na střední školy. Studenti tentokrát mají oproti dvěma termínům jen jeden a vše jim tedy zbývá zvládnout napoprvé. Jaký je ale vlastně význam přijímacích zkoušek a jak jejich koncepce reálně zkoumá znalosti? Na zmíněnou otázku hledají odpověď autoři testů již od samotného začátku takzvaných jednotných přijímacích zkoušek. Zkoušek organizovaných společností Cermat, jenž je nechvalně proslulá zejména kvůli organizaci dalšího skupinového školního projektu – státních maturit.

Před rozborem obsahu přijímacích zkoušek mě ale téma vede k obecné otázce samotné legitimity testů. Většina středních škol je dnes totiž zřizovaná kraji a nikoli státem, proto pokulhává označení takových škol jako „státních“. Můžeme se tedy ptát, zda má stát pomyslné právo nařizovat škole, které žáky smí přijmout. Obzvlášť když už maturitou do značné míry diktuje, jaké musí odevzdat do světa.

Skladba obsahu přijímacích zkoušek a její hodnocení mají dvě roviny. Současné testy jsou koncipované tak, aby povzbudily studentovu představivost a donutily ho přemýšlet nad žádanými příklady. Což vidím jako velkou devizu současné podoby zkoušek. Je dobře, že cílem není prachsprosté trvání na jednom zavedeném postupu, ale dává také prostor pro studentovu kreativitu. Na druhou stranu, teoretické znalosti nezůstávají zapomenuté a žáci musí dané znalosti leckdy kombinovat se svými vlastními nápady. Jedná se tak spíš o jakýsi test předpokladů samostatného myšlení s využitím teorie.

V tom však tkví zároveň největší slabina přijímacích zkoušek ve vztahu k předcházejícímu i následujícímu vzdělávání. Pamatuje si snad někdo ze školy – ať už střední nebo základní -, že by po něm někdo chtěl nápady k řešení věcí? Nebo jak nad nimi přemýšlet? Já až na výjimky ne. Ve snaze dotlačit studenty k úspěšnému ukončení jednotlivých stupňů jsou školy nucené zaměřit se na velmi širokou škálu teorie – ať už z češtiny, matematiky, ale i všeho ostatního. A na rozvíjení myšlení jako takového nezbývá tolik času. Neviním však školy, je to věc osnov. Abych ale byl fér: student nikdy nemůže přemýšlet prakticky, pokud nezná teoretické principy. Jaké je tedy řešení? Jediné, co mi zatím vychází, je deset hodin výuky denně. Nebo změnu. A to radikální.

O autorovi:

Dnes se o lidech jako já říká, že jsou zatíženi aktivní participací na veřejném dění. Já jsem prostě zvědavý a ukecaný. Vzhledem k tomu, že studuji politologii a žurnalistiku, celkem to sedí. Každý rok v květnu se pak věnuji hokejovému koučování a mám i jednu nechutnou libůstku - občas koukám na TV Barrandov. Nesuďte mě... Díky, že jste tady. :)

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím