• Czarnecki Radek

Komentář: Polsko zůstává baštou konzervatismu. Prozatím

Autor |2020-07-18T21:28:25+02:0013. července, 2020|Politika|

Je pondělní podvečer a již od rána je jasné, kdo vyhrál polské prezidentské volby. A výsledek odpovídá prvnímu exit pollu. Současný polský prezident Andrzej Duda těsně obhájil svůj mandát a čeká ho dalších pět let na pozici hlavy polského státu. Zatímco Duda reprezentuje konzervativní hodnoty starších venkovských voličů, silnou národní a kulturní tradici a apel na spíše omezenou evropskou integraci, jeho protikandidát Rafal Trzaskowský za opoziční Občanskou platformu (PO) je přesným opakem. Trzaskowského pojetí láká hlavně mladší liberály z měst s vyšším vzděláním a touhou po výrazném zapojení do evropských struktur. A co vlastně volby pro Polsko znamenají?

Polské prezidentské volby nejsou jen soubojem Dudy a Trzaskowského. Neoficiální hlavou celé politiky totiž díky Dudově vítězství zůstává předseda nominující vládnoucí silně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), bratr zesnulého prezidenta, Jaroslaw Kaczynski. Muž stojící za stranou už od jejího vzniku v roce 2001, kdy po úpadku tehdejšího stranického systému – a mnoha skandálech – začali voliči hledat novou perspektivu. Ostatně ve zmíněné době vznikla také již zmíněná PO a od roku 2005 vidíme střídání těchto dvou proudů s případnou asistencí menších subjektů. Pravdou ale zůstává, že souboj není vyrovnaný. PiS se od konce Donalda Tuska podařilo soustavně kumulovat moc na pozici polského premiéra a později Bronislawa Komorovského v prezidentském paláci. A to nejen v rámci legitimní politické dominance a souhry premiéra a prezidenta. Kaczynskému se daří například pomocí nabourání podoby justice nebo ovládnutí polské státní televize postupně tvořit vlastní obrázek o polské politické scéně. A jeho vyjádření mnoho Poláků jistě mobilizují, jak se straně hodí. Vzhledem k posilování logické a historicky podmíněné averze vůči Rusku dává smysl například tvrzení, že Rusové s opozicí stojí za takzvanou smolenskou tragédií. Při ní v roce 2010 zahynul právě Kaczynského bratr Lech, když letěl do Ruska uctít památku obětí Katyňského masakru. I díky „správnému servírování informací“ je dodnes ona událost bodem vášnivých diskuzí.

Je tedy nasnadě otázka: změní se vůbec Polsko s dalším obdobím Andrzeje Dudy? Myslím, že naděje na změnu je pro liberály hned dvojí. Duda má totiž oproti minulému období jasno, že již nemusí plně držet krok s vládou, neboť je jeho repete ze zákona jeho posledním. Dudovi se tedy se tedy nabízí více možností. Sám už řekl, že plánuje své druhé období jinak. Pokud přitvrdí v konzervativních názorech, přiblíží se ke krajní pravici (kde už možná je) a ztratí tak zbývající podporu pravice umírněné. Což už jej však nemusí trápit. Kdyby se naopak rozhodl přiblížit ke svému protikandidátovi, dost možná pomůže PiS v přetažení liberálnějších pravicových občanů. Měl by pak šanci zapsat se jako sjednotitel dvou táborů, které dnes stojí proti sobě s nabroušeným ostřím. Je tudíž jen na Dudovi, zda se vymaní z dosavadního vlivu, nebo i druhé volební období sehraje jako úspěšná figurka.

O autorovi:

Studuji politologii, ale touha být novinářem někde v hloubi duše zůstala, jelikož žurnalistiku mám vystudovanou. Nejčastěji sice píšu o politice, ale jak už to tak bývá, řekněte mi, co vás trápí, a já si na to udělám názor. Říká se, že není víc, než když studujete nebo v práci děláte, co vás baví. Mám to štěstí, že znám obojí. A to hlavně díky vám - čtenářům. Bez vás by to fakt nebylo ono! ‘Lidé, čtěte!’ praví slavná věta. ‘Čtěte Denní chleba!’ dovolím si dodat.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím