Komentář: Občanští demokraté o víkendu hodně získali, mnohem víc dnes ztratili

Autor |2020-01-21T15:56:06+01:0020. ledna, 2020|Politika|

Někdy se stane, že člověk míní a osud mění. O článku nad kongresem Občanské demokratické strany jsem nepříliš překvapivě přemýšlel a plánoval jej od sobotního dopoledne, kdy kongres začal. Načež ovšem přišla překvapivá zpráva o úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Téměř celý článek jsem přepsal. Pak jsem si ale řekl, že ne. Jaroslav Kubera si stál za svými názory a podle toho, jak na mě působil, se odvážím hádat, že falešné zjemňování „jen proto, že zemřel“ by neschvaloval. Bylo by to chabé uctění jeho památky. Kubera byl bytostným politikem, který měl občas tendenci být obdivovaným i zatracovaným. Ne však kvůli své osobnosti, nýbrž kvůli svým názorům. A to k politice někdy patří. Posledním projevem, který Kubera pronesl, byl symbolicky právě projev na sobotním kongresu ODS. A tak by si to možná i přál. Nechť si tak člověk místo tiché sentimentální vzpomínky pustí jeho slova a zamyslí se nad nimi.

Strana se totiž v sobotu odhodlala k několika věcem, které stojí za zmínku a nebál bych se kongres označit za rozhodující. ODS pustila k mikrofonu například Pavla Novotného. Sice musela, ale bylo to dobře, protože něco takového zoufale potřebovala. Potřebovala vmést všechny neduhy současnosti přímo do očí a bez nálepek, které vždy každou racionální debatu o momentální situaci bohužel dokázaly potopit. Kubera s Novotným se ovšem shodli v minimálně jedné nesmírně důležité věci – ti shora to nezvládnou. Ať už bude vedení sebelepší, bez podpory zdola nemůže fungovat. A co si budeme nalhávat, podpora zdola někdy dokáže zahladit tvrdé rány od těch nahoře.

Což mě přivádí k dalšímu bodu, kterým je konec „Sandry“ Udženije ve vedení ODS. Že šlo o dámu, která lezla krkem většině lidí mimo Prahu, se všeobecně tušilo. A kongres to potvrdil. Konečně. Myslím ale, že naopak volba Zbyňka Stanjury není vůbec o ničem překvapivém. Je schopným kandidátem, který nezklame a asi ani nepřekvapí. Ostatně jako celé nové vedení. A to je tím posledním krokem. Nevsázet na nadějné, avšak nevyzpytatelné mladíky. Bude to pro další růst stačit? Ano, pokud se mladí zapojí tam, kde mají, neztratí ideály a budou z nich za pár let místopředsedové. Pokud se každý pokusí dělat to nejlepší na svém písečku, bude to fungovat. A ne že se bude každý hnát za funkcí rychlostí blesku bez píle a odhodlání pro věc. Vše má svůj čas.

O autorovi:

Studuji politologii, ale touha být novinářem někde v hloubi duše zůstala, jelikož žurnalistiku mám vystudovanou. Nejčastěji sice píšu o politice, ale jak už to tak bývá, řekněte mi, co vás trápí, a já si na to udělám názor. Říká se, že není víc, než když studujete nebo v práci děláte, co vás baví. Mám to štěstí, že znám obojí. A to hlavně díky vám - čtenářům. Bez vás by to fakt nebylo ono! ‘Lidé, čtěte!’ praví slavná věta. ‘Čtěte Denní chleba!’ dovolím si dodat.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím