Komentář: Ne vždy platí, že kdo nic neumí, učí

Autor |2019-11-23T15:56:54+01:0022. listopadu, 2019|Sloupky|

Jeden ne tak starý průzkum ukázal, že učitelům by mohlo věřit přes sedmdesát procent lidí. Po lékařích, vědcích a zdravotních sestrách jsou tudíž nejlépe hodnoceným povoláním. Existuje ovšem známé úsloví: kdo nic neumí, učí.

Nedávno jsem si od jednoho kamaráda vyslechl zajímavou myšlenku, že učitelka je diagnóza a učitel poslání. Poslední zmíněné lze jen těžko soudit, je poměrně odvážným tvrzením (ačkoliv se mi párkrát potvrdilo). Jak se ale vypořádat s předchozími dvěma informacemi a jak mi zapadají? Když nad tím přemýšlím, nevylučují se. Jako důležitý ovšem vidím vztah k učitelům naznačený úvodním bonmotem – autor říká, že ti, co neumí nic, učí. Zastavme se u něj. Co říká, je jasné, ale už se nezmiňuje o tom, že ne každý, kdo učí, nic neumí. Pamatujme na to, protože jde o přesné vyjádření toho, co většina z nás zná z práce. Vždy se najde někdo, kdo pro svou práci, v tom lepším případě, zkrátka není stvořený a dělá ji jen z principu. V tom horším dělá práci, která ho vyloženě nebaví. Což je následně poznat.

V čem je ale zmíněná situace jiná u učitelů než v ostatních profesích? Jejich chyby nemusí být tak rychle vidět jako neúspěchy v jiných oborech. Když udělá chybu řidič autobusu, pocítí to pravděpodobně všichni nebo minimálně většina cestujících. Případná chyba se napraví nebo se zvýší kontroly a posílí bezpečnost. Plíživá degenerace systému školství, včetně kritického nedostatku učitelů a z toho plynoucí úrovně pedagogických fakult, jsou naopak stejně jako rozdíl mezi vyučujícími někdy zcela abstraktní pojmy. Dokonce natolik abstraktní, že kdybychom se je snažili úplně ve všem porovnat, nepovede se nám to v plném rozsahu. Je otázkou, co znamená být dobrým učitelem. Prestiž plyne z pověsti a kvalit. Pro tento případ bych asi zvolil poměrně volnou definici a zůstal u schopnosti předat vědomosti a připravit studenty na jejich využití v budoucnosti.

Dovolím si říct, že výuka a vzdělávání mladých lidí jsou jednou z věcí, u kterých hraje míra individuálního přístupu a snahy jednotlivce naprosto klíčovou roli. Proto by pro mě bylo upřímně složité odpovědět na otázku, jaká je prestiž tohoto povolání. Neodpustím si ovšem poznámku: u dobrých učitelů vysoká.

O autorovi:

Studuji politologii, ale touha být novinářem někde v hloubi duše zůstala, jelikož žurnalistiku mám vystudovanou. Nejčastěji sice píšu o politice, ale jak už to tak bývá, řekněte mi, co vás trápí, a já si na to udělám názor. Říká se, že není víc, než když studujete nebo v práci děláte, co vás baví. Mám to štěstí, že znám obojí. A to hlavně díky vám - čtenářům. Bez vás by to fakt nebylo ono! ‘Lidé, čtěte!’ praví slavná věta. ‘Čtěte Denní chleba!’ dovolím si dodat.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím