Komentář: Mít se rád je důležité, ale v určitých hranicích

Autor |2019-10-28T17:46:46+01:0026. října, 2019|Sloupky|

Všichni se sebou musíme být spokojení, protože to je základ úspěšného a pozitivního života. Kampaně, které před pár lety oblétly celý svět, se zaměřovaly na lásku sebe sama. Jejich rozměr se však vymkl z rukou. A popravdě si myslím, že konečná zpráva kampaně nemá úplně pozitivní ráz.

V prvním případě se pojem takzvané sebelásky zvrhl v posedlost dokonalostí. Pár kosmetických úprav, aby se sebou byl člověk spokojen, přece nic neznamená. Dokreslení obočí, umělé řasy a nehty, prodloužení vlasů a návštěvy solárií. Zvětšení horního rtu, protože to je přece jen kyselina hyaluronová, která je našemu tělu přirozená. Zvětšení dolního rtu, protože se to nosí. Zvětšení prsou, protože mužům se velká prsa líbí a já se sebou budu spokojená. Když pak zestárnu, dám si i trochu kyselinky proti vráskám do tváří. A tyto šaty jsou obtažené, takže potřebuji vycpávku na zadek, aby bylo na co koukat. A tak se z mladých krásných dívek stávají umělé panny, jež ztratily svoji přirozenou a atraktivní krásu. Místo toho se škatulkují do představ dokonalosti, které jsou velmi subjektivní a které šíří mezi další slečny hledající vzor krásy. Přitom to začalo malou nevinnou myšlenkou – být konečně sama se sebou spokojená.

Z atraktivní starší dámy, které se sotva začaly při smíchu tvořit roztomilé vrásky kolem očí, se pomalu stává jakási kreatura snažící se zastavit proces stárnutí. Pomalu ztrácí svůj původní vzhled a konečný výsledek je spíš k pláči. Pozdvihnutí tváří nestačí, na rtech se objevují vrásky i po běžném doplnění, víčka už tíhu umělých řas neudrží a potřebují operaci. Versace syndrom. Celý tento proces, vedoucí spíš k umělosti a ztrátě přirozené krásy, je přehluší radostné výkřiky lidí, jichž se to týká. Líbí se jim to. Konečně jsou sami se sebou spokojení.

Vedle všech poupravených pak stojí normální slečna. Možná ne nádherná, ale přirozená. Když se směje, dokáže bez problémů otevřít pusu a ovládat všechny mimické svaly, což už je v dnešní době vzácnost. Vedle je další dáma, trochu starší, avšak přirozená, která letos oslavila šedesáté narozeniny. Na její pleti není jediný kousek bez vrásek, dokonce ani krk dekoltem už nejsou, co bývaly. To je přece krásné, ne? Nesmí to však přejít do druhých extrémů. Slečna, jež se o sebe vůbec nestará, protože je spokojená. Postava hnaná do extrému na jednu či druhou stranu už dost hazarduje se zdravím.

Kde je tedy zlatá střední cesta? Ve střízlivosti. Kampaně, které sebelásku propagují, jsou velmi důležité kvůli sebevědomí v dnešním dokonalém světě sociálních sítí. Je ale potřeba se na sebe dívat střízlivýma očima. Ano, mějme se rádi, buďme se sebou spokojení, ale to není důvodem k hazardu se zdravím.

O autorovi:

Prý jsem často nad věcí a moc mluvím. Život se prostě nemá brát tak vážně a je potřeba toho hodně říct. K tomu si ještě občas zazpívám a čas od času i něco napíšu.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím