Komentář: Maturita formalita? Ne z literatury

Autor |2020-02-15T19:35:24+01:0014. února, 2020|Sloupky|

Před pár měsíci jsem psala článek o povinné maturitě z matematiky. Proč povinnou matematiku nezavádět a na co se naopak zaměřit před zavedením tak zásadních kroků. Dnes se znovu zaměřím na to, co se může v maturitách lehce změnit. Mám kolem sebe totiž spoustu kamarádů, kteří si pro maturitní šerpy a stužky šli nebo jdou právě letos. A celý týden s nimi znovu zažívám stres a upřímně jich lituji. Pojďme se tedy zaměřit na již stávající část maturit, která mě i po letech od projití stále straší.

Vybrat si ze seznamu dvaceti knih podle určitých kritérií, pak knihy přečíst a v závěru se modlit, abych mohla mluvit o nejjednodušší z nich. To je základ českého jazyka. Když nepočítám didaktický test, který je jeden rok nějaký a další rok jiný, se spoustou nepochopitelných úloh a slohovou prací, kterou hodnotí… vlastně ani pomalu nevím kdo a podle jakého vzoru. O objektivnosti zde tudíž podle mě nemůže být řeč. Zpět ale k ústní části. Vybrat dvacet knih, z níž nejstarší zahrnuje Shakespeara, vidím jako poněkud zastaralé. V seznamech většiny škol se téměř neobjevují nové knihy a žáci jsou tak nucení číst knihy, po kterých by za normálních okolností sáhli jen stěží. Netvrdím, že by se maturitní zkoušky měly skládat z knih od Stephana Kinga a J. K. Rowlingové, ale určitá volnost a modernizace výběru by neuškodila. Nechci ani zesměšňovat knihy Shakespeara či Alighieriho Božskou komedii, ale nutit žáky přečíst si povinně tyto knihy jim lásku k literatuře nevypěstuje. Já osobně jsem díky povinné četbě našla svého dnes již nejoblíbenějšího autora, čímž se ale řadím spíš mezi výjimky. Ano, dané knihy sice nesou hlubokou, ale v dnešní době už víceméně neaplikovatelnou myšlenku.

Myslím, že by bylo ideální obnovit seznamy povinné četby k maturitě a v rámci možností je sjednotit. Zjednodušit a zmodernizovat výběr těch nejstarších knih, které jsou sice stále součástí naší literatury, avšak jejich příznivců čím dál rychleji ubývá. Maturita by se pak studentům dělala lépe, i když nejsou milovníky knih. Zároveň by však neomezovala ty, kteří literaturu – a zejména tu starší – mají rádi.

O autorovi:

Prý jsem často nad věcí a moc mluvím. Život se prostě nemá brát tak vážně a je potřeba toho hodně říct. K tomu si ještě občas zazpívám a čas od času i něco napíšu.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím