Komentář: Druhořadé volby jsou zbytečné

Autor |2020-10-03T14:09:06+02:002. října, 2020|Politika|

Ano, čtete správně. Senátní, krajské a stejně tak evropské volby politologové odborně označují jako druhořadé volby. Typické jsou nižší volební účastí a nezájmem voličů. A já říkám: konec jim. Málokdo by asi čekal od studenta politologie podobný názor, mám pro něj ale jasný důvod. Nenechci nikoho mást. Byl bych totiž rád, kdyby se nám z nich podařilo udělat prvořadé volby, rovnocenné. Vzhledem k tomu, že dnes a zítra rozhodujeme o novém složení krajských zastupitelstev a třetina země si své zástupce vybere i v senátních volbách, chtěl bych se zastavit hlavně u oněch zmíněných.

Krajské volby jsou hlasováním, které dává příležitost regionům. Jsou osobnější než volby do Poslanecké sněmovny a pro někoho i méně důležité. „Zákony kraj neschvaluje,“ slýchám často. To sice ne – pravda – ale má zákonodárnou iniciativu, tedy může návrh zákona podat. Že se tak neděje, a když ano, je často zablokovaný, je jiná věc. Kromě onoho (teď už víme, že napůl falešného) argumentu pak zaznívá ještě názor, že „kraj nic nedělá“. Ve výsledku ale nelze být dál od pravdy. Nemocnice, střední školy, domovy pro seniory. To vše kraj zřizuje nebo může zřizovat a už jen zmíněné příklady by bohatě stačily, aby kraje měly v současném systému význam. Nemluvě o skutečnosti, že ve spoustě připadů staví čističky, sponzoruje kulturní akce a někdy i například dotuje malé obecní prodejny, aby si osmdesátiletá paní Nováková mohla ráno dojít pro chleba. Při troše nadsázky bych snad mohl kraje označit za takovou malou sněmovnu.

V případě senátu, po vzoru Francie a jejího systému páté republiky volíme v jednomandátových obvodech jednoho zástupce. Zástupce, jenž má reprezentovat zájmy a politické přesvědčení konkrétní menší skupiny obyvatel sdružených v politický celek, takzvaný okrsek. V zásadě volíme osobnosti. Není tak těžké se s kandidáty do senátu potkat, stejně jako není nikterak složité pak zvoleného senátora navštívit v jeho kanceláři, kde má být voličům po celou dobu výkonu mandátu v určených dnech a časech k dispozici.

Na závěr se pak sluší vyvrátit ještě jeden mýtus, který by mohl leckoho mýlit. Poměr hlasů (procentuální výsledek) nebude ani zdaleka stejný při nižší i vyšší volební účasti. Krásným příkladem je KDU-ČSL na jižní Moravě. Stálé voličské jádro asi padesáti tisíc lidí totiž navzdory ostatním voličům přijde pokaždé. Zatímco v oblíbených volbách do Poslanecké sněmovny jim tato základna stačí k zisku pouhých necelých šesti procent, v krajských volbách s účastí podstatně menší jim zajistí procent sedmnáct. Ať tedy kdokoliv fandí kterékoliv straně, doufám, že je na cestě k volební místnosti. Nebo už zpět domů. Přeji šťastnou ruku přeji, nenechte ostatní rozhodnout o Vašem osudu.

O autorovi:

Studuji politologii, ale touha být novinářem někde v hloubi duše zůstala, jelikož žurnalistiku mám vystudovanou. Nejčastěji sice píšu o politice, ale jak už to tak bývá, řekněte mi, co vás trápí, a já si na to udělám názor. Říká se, že není víc, než když studujete nebo v práci děláte, co vás baví. Mám to štěstí, že znám obojí. A to hlavně díky vám - čtenářům. Bez vás by to fakt nebylo ono! ‘Lidé, čtěte!’ praví slavná věta. ‘Čtěte Denní chleba!’ dovolím si dodat.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím