• Rozdělená společnost. Foto: Wikimedia.

Komentář: Česká společnost není rozdělená. I když to tak může vypadat

Autor |2019-09-30T18:19:07+02:0028. září, 2019|Politika|

V médiích slýcháme, jak je naše společnost polarizovaná. Někteří politici nám dokonce předhazují status, že i blízcí lidé spolu nejsou schopní komunikovat, za což prý může volba Andreje Babiše a Miloše Zemana. Myslím si, že společnost je v tomhle ohledu rozdělená jen mediálně. Kdekdo to pořád dokola opakuje v debatách, aniž by se zamyslel, jestli je to pravda. Spíš mi ale přijde, že se proměnila mediální scéna, kde se dělí pouze „elita“. Politici, novináři a podle mě nejvíc umělci mají potřebu se vůči sobě neustále vymezovat, kvůli čemuž náš národ působí abnormálně rozděleně.

Českou společnost naopak vidím až nadmíru klidnou. Neřekl bych ani půl slova, kdyby někdo mluvil o Velké Británií, kde dokáže otázka brexitu skutečně rozvířit i rodinné vztahy, nebo Spojených státech amerických, kde se čím dál více prohlubují příkopy kvůli neshodám skrz tamějšího prezidenta. Ale u nás? Ano, na sociálních sítích to sice občas vypadá jako v gladiátorské aréně plné nenávistných komentářů, ale za to nemůže současná situace, nýbrž charakter sítí jako takových. Lidé se na nich hádají víceméně pořád. Málokdy vídám příspěvek, který nevyvolá žádné vášnivé reakce. A mnohdy ani nejde o relevantní věci: Messi versus Ronaldo či Sparta versus Slavie. Do toho pak krásně zapadá i politika.

Nejčastějším argumentem o rozpolceném Česku je ukazovák na neustálé demonstrace. Nicméně i počet demonstrantů na Letné mě nechává chladným. Demonstrace byly, jsou a budou. Za jakékoliv vlády nebo prezidenta se najde nespokojená část, která využije svého práva protestu. A co je na tom? Na jednu stranu chceme vyspělou demokracii se vším všudy, ale na druhou stranu se nesmíříme s faktem, že demokracie znamená přirozenou pluralitu názorů. Ty pak pochopitelně vedou ke střetům, které jsou podstatou celé politiky a demokracie. Demonstrace tedy nedokazují neúnosné štěpení obyvatel, ale přirozené fungování. Podobné je to i s drobnými neshodami v malém počtu lidí. Proto se na návštěvě nemá mluvit o politice. Vzejde z toho konflikt (znám to z vlastní zkušenosti). Jeden volí ODS, tak šťouchne do protějšího sociálního demokrata, ten mu to vrátí a připojí se lidovec nebo komunista. Volič Babiše nebo Zemana radši sedí někde v rohu a nic neříká, protože by ho ostatní rozebrali jako hračku z Kinder vajíčka. To je naprosto normální. Pokud se začne řešit politika, smířlivá atmosféra je u ledu.

Vsadím však náš dům i se psem, že většina lidí se spolu i tak baví naprosto bez problémů. Velkou část totiž politika vůbec nezajímá a nemají důvod ji řešit. Po volbách se hladina bouře mírně zvedne, ale stejně rychle zase ustane. Nebo spolu snad dlouholetí přátelé, sourozenci či sousedi přestanou komunikovat kvůli politice? Tomu nevěřím. Například u nás jsme vždy více volili jeden směr, sousedé zase tíhli na druhou stranu, ale naše vztahy to za celé dekády neovlivnilo. Mají nás rádi a my je. Proto nepodléhejme panice, že jsme na tom se vzájemným dialogem nějak zvlášť tristně. A zlomek výjimečných případů na tom nic nezmění.

O autorovi:

Jeden psycholog mě kdysi popsal jako člověka, který absolutně neví to, co je každému známé, ale zná to, co nezná vůbec nikdo. Jinak jsem spíš kluk z vesnice s jednoduchými výstupy a zároveň student politologie s akademickým nádechem.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím