• Virtuální realita. Foto: VIN JD, Pixabay.

Glosa: S módní značkou, navlečené, oděv to však není, jasný pane

Autor |2019-09-26T17:12:06+02:0024. září, 2019|Sloupky|

Existence virtuálních předmětů už asi nikoho nepřekvapí. Spousta lidí někdy zakoupila nový gauč pro svého Simíka, tanec do Fortnitu nebo nejnovější model traktoru na svoji simulovanou farmu. Virtuální nákupy se pro nás staly tak běžnými, že už si ani neuvědomujeme, jak bizarní občas jsou. Utratíme skutečné peníze za imaginární gauč do imaginárního domu, aby se naše imaginární postava měla imaginárně dobře. Přesto nám to nevadí a dokonce jsme rádi.

Trochu jinak se k tomuto fenoménu staví virtuální móda. Skutečné módní společnosti nabízejí virtuální oblečení skutečným lidem pro jejich virtuální fotky. Už se v tom skutečném a neskutečném ztrácíte? Člověk se vyfotí, pošle fotku a za několik stovek korun může kralovat sociálním sítím v bundě, na kterou si nikdy nikdo nesáhl a nesáhne. Grafici mu ji totiž oblečou jen jako. První, co mě napadlo, bylo: proč by to někdo kupoval? Odpověď je jednoduchá. Chce, aby jeho virtuální já vypadalo dobře. V dnešní době nám totiž záleží víc na tom, jak ve skutečnosti nevypadáme, než jak ano. Důkazem toho jsou sociální sítě. Nevím totiž, jestli ještě existuje někdo, kdo přidává fotky bez jakýchkoliv úprav. To je ale na delší debatu, držme se oblečení.

Virtuální oblečení je něco nového, exotického a lákavého. A byť to může znít zvláštně, věřím, že má budoucnost. Ne přímo v současné podobě, ale vykročilo správným směrem. Vzhledem k neustálému rozvoji technologií a postupu vstříc elektronice bychom v budoucnu nemuseli vůbec nosit rozdílné oblečení. Stačily by brýle a černá trička se zelenými pruhy a tečkami. Stejně jako funguje zachycování pohybu při natáčení animací. Lidé by tak uspokojili svoji touhu po odlišnosti úplně novým odvětvím módy. Mohli by si dokonce navrhovat svoje vlastní oblečení a nebyli by odkázaní na druhé. A vzhledem k současné velké popularitě Grety Thunbergové – pomohlo by to i životnímu prostředí. Protože všeho moc škodí a oblečení není výjimkou. Bratři (dnes už sestry) Wachowští ukázali na plátnech ještě před začátkem tohoto milénia Matrix – virtuální realitu simulující skutečnost. Proč tedy neudělat místo velkého skoku jen malý krůček vpřed? Vždyť brýle od Googlu byly už nebezpečně blízko komerci. A pak už slovy pravděpodobně nejznámějšího klauna současnosti: „Stačí jen trochu popostrčit.“

Nikdy by mě nenapadlo, že bych měl zájem o virtuální oblečení. Když jsem se ale o tomto odvětví nedávno dozvěděl, proklikal jsem se až na stránky výrobce (jestli se mu tak dá říkat) a zvažoval koupi. Narazil jsem však na nečekaný problém. Problém, jenž může překazit veškerý potenciál. Imaginární oblečení už neměli. Asi došlo.

O autorovi:

Jsem extrovert i introvert. Miluju jazyky (jakože lingvistiku, duh). Mám specifický a značně černý humor. Ujíždím na karaoke. Vlastním spoustu knížek, které nečtu. Poslouchám všechno, jen ne rozkazy. Stereotyp je zlo, Bůh je mrtev, a taky jsem založil Denní chleba. To je asi tak všechno, co se sem vleze.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím