Glosa: Přes půl světa na zmrzlinu aneb Země neomezených možností

Autor |2020-02-05T13:59:10+01:004. září, 2019|Sloupky|

Protože i Denní chleba si dopřává chvíli prázdninového klidu, rozhodl jsem se následovat srdce Čecháčka a vydat se do Itálie za krásami Říma a jeho okolí. Po cestě jsme ale byli v naší cestovatelské skupince tří generací a psa nucení dočasně zakotvit v kouzelném městečku Lido delle Nazioni. Proč bylo kouzelné? Čas tu sice nešel naopak a pláže nepřekypovaly modrým pískem či zeleným mořem – beru zpět, moře bylo zelené, ale to opravdu nebylo kouzlem -, kouzlo ale bylo v názvech ulic. A s tím souvisí i titulek tohoto článku.

Kde jinde se vám může stát, že co ulice, to jiná země?! Bydlíte-li například na ulici viale Finlandia, nezbývá vám při cestě pro zmrzlinu nic jiného, než jít přes Švédskou ulici, pokračovat po Španělské, minout ulici Spojených národů a obejít uličku Spojených států. U Spojeného království pak konečně dostanete svoji vytouženou porci lahodné jahodové zmrzliny.

Itálie je zkrátka zemí neomezených možností a toto je jen jedním z mnoha divů, které jinde nenajdete. Viděli jste někdy Itala jezdit v autě? To je ráj na zemi pro funebráky a peklo pro pojišťovací agenty. Na místních trzích pak může nejeden nakupující potvrdit, že ryba nesmrdí od hlavy, nýbrž že smrdí celá, nehledě na část těla. Ve třiceti stupních byste ostatně dopadli stejně. Co je ale třeba v tomto kontextu dodat – Italové nesmrdí. To si zaslouží (asi jako jediné) připsat k dobru.

Zůstaňme u těch úsloví. Pánové, ruku na srdce, kdo z vás už doma vytočil partnerku tím, že něco udělal (nebo neudělal, to někdy úplně stačí)? Měli jste pak doma Itálii? Nepsaná pravidla říkají, že taková domácnost se nemá vyznačovat úplnou tichostí, ba naopak, hádka je většinou minimálně pro tři lidi. A to v tom nemusí být nutně milenec, většinou jde totiž o konverzaci, kterou slyší i soused nebo zvědavá domovnice. Co to znamená pro naše špagetové přátelé? V životě jsem neslyšel tichou Italku a v tomto ohledu tedy Italové nezklamali.

Je i pár věcí, ze kterých by si spousta jiných národů a společenstev mohla brát od Italů příklad. Ať už jde o módu, ležérnost, radost ze života i schopnost překvapivě rychlé regenerace po večeru stráveném v oparu Spritzu a červeného vína. Ale nikdo to neudělá. Proč? Sám si neumím odpovědět jinak, než že všechno to nádherné a zajímavé leží pod hodně tlustou slupkou z přesolených oliv, olivového oleje nebo čehokoliv jiného, co má v názvu olivy a u čeho se nemusí moc pracovat. Dala by se najít až příliš velká řada příkladů, že v Itálii je všechno postavené na hlavu.

Jak ostatně taky může dopadnou země, která má v sobě další dvě země s plnou nezávislostí a jejichž hlavami státu jsou starosta a papež? No, nejen pro studenty zeměpisu hotový guláš. Teda risotto.

O autorovi:

Studuji politologii, ale touha být novinářem někde v hloubi duše zůstala, jelikož žurnalistiku mám vystudovanou. Nejčastěji sice píšu o politice, ale jak už to tak bývá, řekněte mi, co vás trápí, a já si na to udělám názor. Říká se, že není víc, než když studujete nebo v práci děláte, co vás baví. Mám to štěstí, že znám obojí. A to hlavně díky vám - čtenářům. Bez vás by to fakt nebylo ono! ‘Lidé, čtěte!’ praví slavná věta. ‘Čtěte Denní chleba!’ dovolím si dodat.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím