Glosa: Motorkáři jsou jako zednáři. Nemají to dneska lehké

Autor |2019-09-24T17:16:06+02:0023. září, 2019|Sloupky|

Být motorkářem je fantastické. Je to jako odhodit starosti za hlavu a řítit se krajinou proti zakonitostem času i prostoru. Pokud tedy nejedete po D1 nebo proti zdi. Obojí značí obrovský průšvih. Motorkáři jsou však skupinou samou pro sebe. Je až děsivé, kolik můžeme najít paralel mezi nimi a jinými skupinami, kolem kterých panuje nebo panovala nejistota, možná snad i tajemství. Motorkáři jsou jako zednáři. Je těžké se mezi ně dostat (ne vážně, ty mašiny váží od 150 kg nahoru!) a potají se snaží dostat své lidi na nejvlivnějších posty. V našem případě jsou to ministr dopravy, kultury, případně místního rozvoje. Což naposledy úplně nedopadlo, když Karla Šlechtová málem přerušila start Velké ceny ČR.

Dovolím si také říct, a jsou tací, co mi za to budou spílat, že motorkáři jsou jako afroameričané – chcete-li, černoši. Spousta lidí si myslí, že jsou všichni stejní – čtěte hrozní. Směšné. Asi není potřeba debatovat o tom, že jsou to úplně normální lidé, kteří opravdu nejsou z jiné planety, i když si to někdo myslí. Co mluví ve prospěch motorkářů, je fakt, že za používaný dopravní prostředek se nevyhazuje z práce. Zatím. K vlastnostem je dobré ještě dodat, že motorkáři jsou komunita. Dokáží si pomoct, když jsou v nouzi a to mávání a zvednutá ruka jsou pozdravy, při který se nejeden jezdec pousměje pod helmou.

Objevil se nám tady však takový nešvar. Je ním prohlubování příkopů (naštěstí jen pomyslných) a stavění bariér mezi motorkáři a řidiči automobilů. Občas jde o hysterii vedenou z obou stran. Zatímco zarputilí automobilisté trvají na tom, že by ty „jednostopý idioty včetně cyklistů“ posráželi a byl by klid, dvoukoláci každé jaro vylepují žluté samolepky s nápisem „Jsme zase tady. Respektujte nás!“ a týrají svým túrováním celé regiony. Pak jsou lidé jako já, kteří stojí na pomyslné hraně tohoto sporu. Spíš než jako most, který spojuje ony dva znepřátelené tábory, se ale cítím jako zoufalec stojící v již zmíněném příkopu a čekající, kdo ho víc poplive. Proč? Protože jsem skútrista a nikdo nemá rád skútristy. Pro automobilisty jsou to další otravní jednostopáci, motorkáři (až na výjimky, pravda) pak pravidelně dávají skútristům najevo, že nemají právo na život, obdobně jako to stejně neoprávněně zažívají ve většině civilizací zrzci.

Vede z toho jen jedna cesta – lidé, kupujte si motorky, žádného medvídka mývala. A zklidněte. Jsme všichni jen lidi a silnice je dost velká pro nás všechny. Kromě D1.

O autorovi:

Dnes se o lidech jako já říká, že jsou zatíženi aktivní participací na veřejném dění. Já jsem prostě zvědavý a ukecaný. Vzhledem k tomu, že studuji politologii a žurnalistiku, celkem to sedí. Každý rok v květnu se pak věnuji hokejovému koučování a mám i jednu nechutnou libůstku - občas koukám na TV Barrandov. Nesuďte mě... Díky, že jste tady. :)

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím