Glosa: Etiketa? Sem tam se počůrat by mělo být v pořádku

Autor |2020-10-17T17:50:28+02:0016. října, 2020|Sloupky|

Společnost ráda odlišuje, kdo kam patří, jak se má v dané skupině chovat a co pro daného člověka je a není přípustné. Skvělým příkladem je film Pretty Woman (v češtině kupodivu pojmenovaný stejně, a ne naprosto odlišným názvem), kde ona Pretty Woman zavítá do značkového obchodu. Podle jejího vzhledu prodavačky vyhodnotí, že na oblečení nemůže mít dostatek peněz a vyhodí jí. Obchodová scéna je však jen jedním příkladem dané problematiky a je na čase ji zbořit. Tak proč ne od dětí?

Mini človíčci jsou téměř nepopsanou knihou. Říkají své názory přímo, dělají věci, které chtějí, a netrápí je, zda podle určitých pravidel právě mohou, nebo ne. Strčit si pastelku do pusy, bez ostychu vypustit větry a sem tam se pomočit, když zkrátka nestíhám. Dospělým to nevadí, ba naopak se občas pobaví, a děti ukojí touhu nebo se jim uleví. Proč ale najednou podobné věci nemůžeme dělat? Kdybych si v čekárně u doktora strčil pastelku do pusy, místo obvoďáka zavolají psychiatra. Větry vypouštíme, jen když nikdo není kolem – nebo je a doufáme, že se mu či jí vyhnou – a nestihnout sprint na toaletu se rovná konci společenského života alespoň na rok. Než lidé zapomenou.

Samozřejmě, neměli bychom se chovat jako děti. Ony přece jenom neví, jaké číhá nebezpečí, když třeba vezmou kámen a vloží si ho do pusy. Ale mohou sloužit k inspiraci. Takové větry jsou přirozené, všichni víme, že je ostatní vypouští a zadržovat je nepřináší žádné výhody. Už máme hnutí Free the Nipple, založme tedy i Free Farts! Dalším příkladem může být pomočení se. Děti se pomočují, důchodci se pomočují, tak bychom z toho meziprostoru neměli dělat takovou vědu. No co, občas se to stane. Ženy s tím mývají problém zejména při kýchnutí, ale nejsou jedinými, komu sem tam uteče pár mililitrů. Jsme jenom lidi a nemusíme se ostatním smát nebo je odsuzovat.

Kladným příkladem budiž takzvané ublinknutí. Dětem se děje běžně a občas se i pousmějeme (pokud ovšem neskončí na našem novém svetru). Dospívající a dospělí se již nebojí a při vhodné příležitosti si bezostyšně ubliknou i v klubu, u kamaráda, nebo klidně i venku na zastávce. Někteří dokonce berou svou povinnost vážně a místo ublinkutí rovnou posunou laťku k těžkému zvracení. Bravo! Prostě bravo!

Buďme tedy tolerantní k věcem a činnostem, které stejně všichni děláme. Víme to my, ví to ostatní, tak proč to tajit? Alespoň se pak budou snáz lámat společenské bariéry. Protože jakmile zmizí koronavirus, z domů vylezou samí introverti a introvertky.

O autorovi:

Jsem milovník černého humoru a nevhodných poznámek. Taky obstojně zpívám ve sprše. Orientuji se převážně ve sportu, ale sleduji i každodenní dění. Od malička jsem rád bavil ostatní a zastávám názor, že bychom život neměli brát tak vážně. To je taky jeden z důvodů, proč jsem založil Denní chleba.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím