Glosa: Bydlení bez rodičů má své výhody, i nevýhody

Autor |2020-11-10T16:43:56+01:009. listopadu, 2020|Sloupky|

Pokud je člověk studentem a nachází se v situaci, kdy má na výběr mezi bydlením s rodiči, nebo bydlením sám, často nezná klady a zápory obou možností. Redakce Denního chleba proto na vlastní kůži vyzkoušela obojí a přinášíme vám nová a radikální zjištění.

S bydlením bez rodičů mají zkušenost tři členové naší redakce a přináší spoustu kladů. Nabízí například snadné řešení při potenciálních konfliktech s otcem či matkou. Ve stejné domácnosti se člověk řešení nelibého tématu nevyhne, rodič totiž může využít výhody domácího prostředí a svoji oběť pronásledovat až do její skrýše – pokojíčku. Vezmeme-li situaci z pohledu Monopoly, rodič má na konfliktním políčku hned několik hotelů, přičemž potomek se danému políčku zkrátka nemůže vyhnout. V případě, kdy oba aktéry dělí kilometrové vzdálenosti a schyluje se k názorové roztržce, stačí zmáčknout ono zázračné červené tlačítko a vše je zažehnáno. Jen pak nedoporučujeme v nejbližší době rodinné příslušníky navštěvovat.

Pro zákeřné povahy máme další pozitivum, jenž jsme si interně nazvali jako „ďábelské pošťuchování“. Zmíněná praktika je kombinací zneužívání svobody a lehké formy šikany rodičů. Při samostatném bydlení totiž člověk nemusí brát ohled na názory otce, matky či jiného člena rodiny. Samozřejmě, pro zachování dobrých vztahů a minimalizaci šance na vydědění je lepší na jejich názory i přesto dbát. Co ovšem může být lepší, není nutně povinné. Ďábelské pošťuchování tak přichází na scénu, když člověk udělá něco, s čím by rodiče doma nesouhlasili a namísto nechání si kontroverzní novinky pro sebe, ji takzvaně „vmete rodičům do ksichtu“. Příkladem může být nošení letních bot v zimě, naopak nenošení čepice, připomenutí, že jsem si stále nenašel práci, nebo aktuálně držení Movemberu s knírkem. Popsaná praktika je však nebezpečnou hrou s ohněm, a zatímco zákeřné povahy ukojí své touhy, může rychle dojít k verbální roztržce. Pak se doporučujeme vrátit k červenému tlačítku a rodinnému distancování.

Zásadně negativním zjištěním je však fakt, že jsme celý život žili ve lži. Kouzelné skříně s šuplíky jsou evidentně vázány na rodiče, kteří mají širší znalost černé magie. Po oddělení našeho prádla s oblečením od rodičů vyprchala jejich kouzelná vlastnost, kdy se po zahození samy objeví poskládané a svěží ve skříni. Nemůžeme s jistotou říct, zda si prádlo od začátku navykne na jednoho kouzelníka, nebo máme jen nedostatečné znalosti magie, ovšem život se stává výrazně těžším. Stejný problém jsme zjistili i u ledničky, která se odmítá sama plnit. Jeden z členů redakce přišel s hypotézou, že jde o časově omezený problém, než si lednička zvykne na nového uživatele. Zatím se nám ji ovšem nepodařilo potvrdit.

Kladů i záporů je logicky více, ovšem ke komplexnímu shrnutí našeho výzkumu ještě nemáme dostatek dat. Jakmile je získáme, ihned budeme svět informovat. S největší pravděpodobností formou odborné vědecké studie. A pokud to nevyjde, tak alespoň napíšeme další článek.

O autorovi:

Jsem extrovert i introvert. Miluju jazyky (jakože lingvistiku, duh). Mám specifický a značně černý humor. Ujíždím na karaoke. Vlastním spoustu knížek, které nečtu. Poslouchám všechno, jen ne rozkazy. Stereotyp je zlo, Bůh je mrtev, a taky jsem založil Denní chleba. To je asi tak všechno, co se sem vleze.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím