Fejeton: Táborový vedoucí tvrdej chleba má

Autor |2020-10-10T17:03:38+02:009. října, 2020|Sloupky|

Každé léto jezdím s dětmi na tábor. Nejdřív jsem jezdila jako dítě, potom jako vedoucí a dnes už jezdím jako jedna z týmu, který tvoří táborový program a hry. Ze všech stran vždy slýchávám, jak to musí být úžasné vymýšlet hry pro děti. Jenže realita je trošku jiná.

Zaprvé, nejsme klasický letní tábor, odkud děti odjíždí špinavé a se zničeným oblečením. Jsme zájmový pěvecký kroužek, který má letní tábor jako součást soustředění. Jako tábor máme tedy speciální režim, ale i speciální děti.

I když předem rodičům oznámíme, že jedeme do přírody, dětem většinou nabalí to nejdražší a nejhezčí možné oblečení. Hodnota věcí, jež mají děti s sebou, je snad mnohdy i vyšší, než hodnota mého života. To mi bleskne hlavou vždy, když děti začnou vytahovat své značkové teplákovky a boty za pět tisíc. Stejně drahé oblečení však mají i na hry, které většinou hrajeme v lese – lépe řečeno v tom, co z něj zbylo, jelikož kůrovec se neptá, kde je les zrovna potřeba -, takže pak nezbývá nic jiného, než řešit telefonáty naštvaných rodičů, že jsme dětem zničili adidasky.

Za druhé, nemůžeme být klasickým letním táborem, protože naše děti neumí chodit. Doslova. Vejdou do lesa, zakopnou o pařez. Utíkají po louce, píchne je včela. Jdou po chodníku a zakopnou o svoje vlastní nohy. A udělat hru v bezpečí budovy? Zlomí si dva prsty. Hry tedy prakticky nelze vymýšlet, aniž bychom předem nedomluvili odvoz do nejbližší nemocnice.

A na konec, dnešní děti jsou prolezlé alergiemi. Od prachu a slunce po jablka a mouchy. Vedoucí v dnešní době tedy na hru nevodí jen děti, pití a sebe samého, ale pro jistotu i celou příruční lékárnu s plicními ventilátory a defibrilátory. Pro příští rok doplníme i remdesivir.

Dělat vedoucí na táboře je sice snem mnoha studentů – či samotných dětí, které se nemohou dočkat, až se přidají do party – je to ale i neskutečná zodpovědnost a umění vidět nebezpečí všude kolem. Protože dnešní děti jsou čím dál víc náročnější.

O autorovi:

Prý jsem často nad věcí a moc mluvím. Život se prostě nemá brát tak vážně a je potřeba toho hodně říct. K tomu si ještě občas zazpívám a čas od času i něco napíšu.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím