Fejeton: Řídím už rok

Autor |2020-12-19T11:55:26+01:0018. prosince, 2020|Sloupky|

Svým dalším řidičským deníčkem chci zprostředkovat situaci, která se mi nedávno stala. Na začátek je třeba poznamenat, že řidičský průkaz vlastním už rok. A i když si nemyslím, že jsem se opravdu stala řidičkou, lidé, které potkávám na silnici, mají k řidičům taky občas daleko.

Brigádně teď pracuji v nákupním centru Olympia Brno. Jeho nespornou výhodou je právě poloha – leží na okraji Brna u dálnice směrem na Bratislavu. V době vánočního šílenství, jež nyní kulminuje v maximální špičce, je centrum sice plné, ale člověk se ještě zvládne nadechnout. V obchodních centrech umístěných v centru města se totiž nelze pohnout, natož nadechnout. A navíc, dostat se na nákupy mimo Brno, po dálnici, je v polovině prosince snazší, než se autem motat v centru.

Normálnímu řidiči cesta trvá asi třináct minut, mně zhruba dvacet. Po dálnici si to svištím svých pětadevadesát a nechávám se předjíždět kamiony spěchajícími se zbožím do jiných nákupních center. Mávám na pozdrav projíždějícím řidičům, kteří mě na oplátku častují neslušnými gesty. Jednou se mi stala zajímavá situace. Z pravého pruhu, z něhož odbočují auta jedoucí z dálnice D1 a zároveň se z něj po chvíli stává pro mě nezbytný odbočovací pruh, přijížděl kamion. Poměrně vysokou rychlostí se blížil směrem ke mně, tudíž mi nezbývalo nic jiného, než uhnout do vedlejšího pruhu. Netušila jsem ale, že onen kamion jede zhruba stejnou rychlostí jako já. Plán byl jasný: kamionu uhnout do levého pruhu, předjet ho a následně se zařadit do pravého, odbočovacího. Chyba lávky.

Ve chvíli, kdy jsem zjistila, že překračuji maximální povolenou rychlost na úseku do nákupního centra, jsem se dostala do svízelné situace. Kamion uháněl v prostředním pruhu a moje francouzská dáma byla trochu lenivější. Zrychlení v šest ráno ze stovky na sto třicet pro mého miláčka není tak jednoduché, jak se zdá. Rána jsou prostě pomalá, to máme společné.

S kamionem jsme tedy vedle sebe svištěli po dálnici a můj odbočovací pruh se blížil. Kamion nezpomaloval, já za sebou nechávala kusy plechu, jak jsem zrychlovala. Najednou se za mnou objevil řidič v BMW a mohutně na mě blikal, troubil a gestikuloval. Natlačil se mi na kufr a troubil dál. Hlavou mi běhaly různé myšlenky. Některé – ty dost sprosté – jsem i křičela nahlas. Ono auto se za mnou totiž objevilo ze vteřiny na vteřinu a jelo snad sto šedesát. Zatnula jsem tedy všechny palce a plyn promáčkla tak, že spodem škrtal o silnici. Auto lehce zrychlilo a já mohla předjet kamion. A zařadit se do vysněného pravého odbočovacího pruhu. O tom, že jsem odbočku málem minula a můj smyk byl slyšet snad až v Bratislavě, zase někdy příště. Každopádně, po důkladné rekapitulaci jsem zjistila, že jsem situaci pravděpodobně nevyřešila já, ale právě ten kamion. Myslím, že ve svízelné situaci začal zpomalovat. Není totiž možné, že bych dokázala zrychlit. To já nedělám.

A ty, chlapče, který jsi řídil to zlověstné BMW, se nauč předpisy.

O autorovi:

Prý jsem často nad věcí a moc mluvím. Život se prostě nemá brát tak vážně a je potřeba toho hodně říct. K tomu si ještě občas zazpívám a čas od času i něco napíšu.

Jeden komentář

  1. Palo 4. 3. 2021 v 10:14 - Odpovědět

    Milá Lucko, teď jste popsala tak nádherně chování některých řidiček(čů), že to nelze než okomentovat. Možná , že žijete ve svém světě, který nemá s tím naším nic společného, možná , že jedete tempem, které vyhovuje vám. Žel jak sama zmiňujete vaše okolí se chová zřejmě jinak. Proč asi? Je zkušenější, už něco zažilo ale hlavně se přizpůsobilo. Což vám některým mladým dělá v současnosti trošku problémy, viďte. Jste vychováni mít některé lidi a věci, potažmo obecné zvyky těžce u prdele. Neberu vám to, jen až jednou někam vyjedete a pochopíte jak to funguje jinde, budete možná zase někde jinde. Žel tato doba nám neumožňuje moc vyjíždět a tkvz. načerpávat. Nu to nevadí, možná ještě pár takových zážitků s autem nebo třeba výpadek internetového připojení přinese chvilku vám a vám podobným na to aby se zamysleli nad sebou, světě, v kterém žijí a přestali se chovat sebestředně a sobecky ke všemu a všem co není plně v souladu s jejich vnitřním přesvědčením. Kopete si tím zcela zřejmě zákopy , z kterých vás až dospějete, bude těžko vytahovat. Užívejte dál.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím