Báseň: Zamyšlení rozhořčeného anděla

Autor |2019-10-17T15:43:15+02:0012. října, 2019|Básně|

Koukal jsem včera shora na lidi,

jak tam běhali, že se nestydí

lhát, krást a brečet za tmy, za světla,

kazajku sobě banda upletla.

 

Bílou a krásnou, s dlouhým rukávem,

prý že má přednost pravda před právem.

To by ta pravda páchnout nemohla,

to by musela býti neohlá.

 

Jeden muž vzhlédl, modré oči měl,

zalekl se mě, jak mě uviděl.

Zkusil se schovat pod plášť dobroty,

zatímco mu však teklo do boty.

 

Moc daleko se ale neschová,

táta říkal, že přijde potopa.

Vyplaví ze dna všechny neduhy,

už nebude čas hledět na dluhy.

 

Půjde to šmahem, prásk a zmetci pryč,

pozdě pak hledat ke spasení klíč,

to by se musel snažit průběžně,

ne chodit vedle cizím na třešně.

 

Nebýt nás tady, je to jinačí.

To víra v dobro lidem nestačí?

Doufáte v karmu nebo odměnu

zkuste to jednou bez nich, pro změnu.

 

Vyšší moc, která trestá zločiny,

bývá většinou prvek účinný,

jak dobro z lidí v dobrém vymlátit,

jak přimět lidi dobro oplatit.

 

Co je to vede k téhle úchylce,

nevraždit myši, nebít opilce,

jen proto, aby se to nezvrtlo,

jinak bych na ně vzal hned pometlo.

 

Zkuste to jinak, zítra nebo hned,

nemusíte přec zachraňovat svět,

vždyť z malých zvyků vzniká tradice,

tak jako z kousků silnic dálnice.

 

O autorovi:

Dnes se o lidech jako já říká, že jsou zatíženi aktivní participací na veřejném dění. Já jsem prostě zvědavý a ukecaný. Vzhledem k tomu, že studuji politologii a žurnalistiku, celkem to sedí. Každý rok v květnu se pak věnuji hokejovému koučování a mám i jednu nechutnou libůstku - občas koukám na TV Barrandov. Nesuďte mě... Díky, že jste tady. :)

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím