Báseň: Zamyšlení křesťana-humanisty

Autor |2019-11-05T11:10:43+01:008. července, 2019|Básně|

Brunetky, zrzky, nestíháš si psát,

hlavně když vědí, co má mužskej rád.

Už Adam s Bohem uzavřeli deal

o ženu, co si Adam vymodlil.

 

Byla to léčka, podraz na lidi.

Bůh dobře věděl, proč se nestydí

Adam, co toužil hladit, milovat,

zatímco mohl písmo pilovat.

 

Někdy si touha troufá předbíhat,

to dobře viděl i tajemný had,

když poštval Boha proti lidskosti,

čímž chtěl jen zbořit všechny zvyklosti.

 

A od té doby máme důvody,

proč každý šije kabát z ostudy,

že i když měl by, moc se nestydí

a kašle na mrav, na řád, na lidi.

 

„Tohle mi na krk vážně nehažte.

Radši mi místo toho ukažte,

jak se mám vzpírat vůli nejvyšší,

když na něj volám a on neslyší.“

 

Kéž by se člověk vzchopil pro jednou,

přestal se hájit frází pohlednou,

že by jen člověk málokterý sved’

jednat a myslet i bez nápověd.

O autorovi:

Studuji politologii, ale touha být novinářem někde v hloubi duše zůstala, jelikož žurnalistiku mám vystudovanou. Nejčastěji sice píšu o politice, ale jak už to tak bývá, řekněte mi, co vás trápí, a já si na to udělám názor. Říká se, že není víc, než když studujete nebo v práci děláte, co vás baví. Mám to štěstí, že znám obojí. A to hlavně díky vám - čtenářům. Bez vás by to fakt nebylo ono! ‘Lidé, čtěte!’ praví slavná věta. ‘Čtěte Denní chleba!’ dovolím si dodat.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím