Báseň: Rozcestí

Autor |2020-12-24T16:32:22+01:0028. listopadu, 2020|Básně|

Vždycky jsem byl poutníkem

Co putoval od rozcestí k rozcestí

Cílem cesty byly jen další možnosti

Otevřít co nejvíc dveří

Ochutnat co nejvíc jídel

Někdy si spálíš pusu

Za některými dveřmi je jen zeď

Ale vždycky jsem miloval ten pocit

Těch možností

Ničím neomezovaný

Dítě svobody

Teď musí sedět doma

Bez přátel

Bez cest

Bez rozcestí

 

Bez možnosti si zítra ráno sbalit batoh a vyrazit

Třeba do milovaný Budapeště

Byl jsem tam tolikrát, že už mě tam nic nepřekvapí

Ale nikdy mě nenapadlo, že tam nebudu moct

Ani na otočku

 

Potřeboval bych se nadechnout

Jiného ovzduší

Ne toho na druhý straně světa

Ne toho v parku

Ne toho pražskýho

Ne toho doma

Ne toho v horách

Toho svobodného

O autorovi:

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím