Báseň: Mrzí mě to?

Autor |2020-12-24T16:30:10+01:0022. prosince, 2020|Básně|

Když zhasla svíčka,  

ponořil se  

sál do bezduché  

samoty.  

  

Nebližší zvuk  

byl přejezd vlaku  

a štěkot pudla  

za ploty.  

  

Do ticha zní  

ten úlek v hlase ,

co vyvrcholil  

v krutý řev .

  

Tak vstávám  

tiše beze svědků,  

a na rukách mám  

Tvoji krev.  

  

Jestli mám důvod  

není věcné ,

není čas   

hrát si na lásku.   

  

Na hrob ti budu  

skládat srdce  

z mých slz, tvých snů   

a oblázků.   

 

Nůž padá z ruky  

na parkety  

a sálem  

ozývá se hlas.  

  

To je tvá matka,   

co jí dávno 

nejvyšší soudce  

zkrátil čas.   

  

Promlouvá ke mně,   

neslyším ji,   

to ticho  

rve mi bubínky.   

  

Ten nůž   

a hrozný pocit viny  

jdu radši   

zamknout do skříňky. 

O autorovi:

Studuji politologii, ale touha být novinářem někde v hloubi duše zůstala, jelikož žurnalistiku mám vystudovanou. Nejčastěji sice píšu o politice, ale jak už to tak bývá, řekněte mi, co vás trápí, a já si na to udělám názor. Říká se, že není víc, než když studujete nebo v práci děláte, co vás baví. Mám to štěstí, že znám obojí. A to hlavně díky vám - čtenářům. Bez vás by to fakt nebylo ono! ‘Lidé, čtěte!’ praví slavná věta. ‘Čtěte Denní chleba!’ dovolím si dodat.

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím