Zase je pátek, nebe pochmurný,
tak mi dej šanci, vhoď mě do urny.
Rozhodni o svém vlastním osudu,
nenech za sebe volit náhodu.
Najdu si brzy nové přátele,
co za mnou pošlou objevitelé
toho, co bude a co může být,
když se začneme v urnách hromadit.
Jestli nás tam zas bude pomálu
jako už tehdy na komunálu,
tak to už radši vzteky trhnu se,
ať mě nesečte žádná komise.
Na jednom hlasu přeci nesejde,
říká vždy ten, co první odejde
do pouští, kde se nikdo nevolí
a kde už hloupost tolik nebolí.
A proto pojďme honem k úřadu,
není tam fronta, jdem hned na řadu.
Udělej kroužek, to mě polechtá,
až půjdeš domů, dej si Hauskrechta.
Za to, že plníš svoji povinnost,
že nechceš pouze žebrat o milost
ty, co zaberou brzy koryto.
No jen řekni sám – volit – bolí to?
Napsat komentář