Báseň: Blues volebního lístku

Autor |2020-09-29T15:52:02+02:0028. září, 2020|Básně|

Zase je pátek, nebe pochmurný,

tak mi dej šanci, vhoď mě do urny.

Rozhodni o svém vlastním osudu,

nenech za sebe volit náhodu.

 

Najdu si brzy nové přátele,

co za mnou pošlou objevitelé

toho, co bude a co může být,

když se začneme v urnách hromadit.

 

Jestli nás tam zas bude pomálu

jako už tehdy na komunálu,

tak to už radši vzteky trhnu se,

ať mě nesečte žádná komise.

 

Na jednom hlasu přeci nesejde,

říká vždy ten, co první odejde

do pouští, kde se nikdo nevolí

a kde už hloupost tolik nebolí.

 

A proto pojďme honem k úřadu,

není tam fronta, jdem hned na řadu.

Udělej kroužek, to mě polechtá,

až půjdeš domů, dej si Hauskrechta.

 

Za to, že plníš svoji povinnost,

že nechceš pouze žebrat o milost

ty, co zaberou brzy koryto.

No jen řekni sám – volit – bolí to?

O autorovi:

Dnes se o lidech jako já říká, že jsou zatíženi aktivní participací na veřejném dění. Já jsem prostě zvědavý a ukecaný. Vzhledem k tomu, že studuji politologii a žurnalistiku, celkem to sedí. Každý rok v květnu se pak věnuji hokejovému koučování a mám i jednu nechutnou libůstku - občas koukám na TV Barrandov. Nesuďte mě... Díky, že jste tady. :)

Napsat komentář

Při prohlížení těchto internetových stránek zpracovává dennichleba.cz Vaše osobní údaje, včetně cookies, za účelem hodnocení návštěvnosti webu a tvorby souvisejících statistik. Souhlasím